Quantcast

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

Research paper by JiŘÍ LuŠtinec, VĚra PokoknÁ, JiŘÍ RůžŽiČka

Indexed on: 01 Jun '62Published on: 01 Jun '62Published in: Biologia Plantarum



Abstract

V souvislosti s dřívějšimi údaji (LuŠtinec a Krektjle 1959, LuŠtinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibičním účinku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky značené glukosy a respiraČních inhibitorů zjištován vztah krátko- i dlouhodobého pŮsobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci listů pŠenice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zjištěno, že kyselina giberelová v koncentracích 2 až 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového působení na rozřezané listy pšenice poměr radioaktivit14CO2 uvolněného z glukosy-6-14C a -1-14C (C6/C1) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spotřebu kyslíku. Výdej14CO2 z glukosy-l-14C a -6-14C kyselina giberelová snižuje v lineární závislosti na použitých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji snižuje poměr C6C1 i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklíčení, než u rostlin pěstovaných ve vodě. To svědčí o rychlejším zvětšování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí při stejném nebo menším obsahu ve tkáni dýchání listů rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji než dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O možných příčinách tohoto jevu bylo diskutováno.